Recenze CD „Vánoční rosička“ v MF Dnes

Devátým ryze vánočním albem slaví kapela houslisty Jana Filipa pětatřicet let existence

Muzikant Karel Holas z Čechomoru říká, že lidová písnička je křehká nádoba. Jinak se jí dotýká Čechomor, jinak Pavlicův Hradišťan a jinak východočeští Kantoři, kteří nyní slaví pětatřicet let existence. Kapelník a zakladatel Jan Filip se svou nynější sestavou oslavil výročí novou deskou Vánoční rosička.

Album tematicky navazuje na vánoční počin Zvěstujem vám radost z roku 2001 a má blízko i k předlistopadovému „pantonskému“ albu Pokoj, štěstí, zdraví složenému z krkonošských koled.

Kantoři vždy lavírovali mezi folkem a folklorem a vedle Jaroslava Hutky, Minesengrů či Bukanýrů platily za jednu z prvních kapel, které se lidovkou v době odporu k národopisu vyvolaného stranou a vládou zabývaly.

Filip však nemá v kapele oponenta, jakým mu byl v profesionální éře Kantorů živelný muzikant Miloš Dvořáček, a tak už od první skladby na posluchače dýchne mile starosvětský přístup s čistými vokály i se všemi niněrami, trumšajtem či středověkými dudami. Při živém vystoupení to ještě podtrhují dobové kytlice potulných kejklířů.

Kapelník se nijak netají svou zdrženlivostí k bigbítovému i jinému nakládání s českými i evropskými lidovkami, ve zvuku alba jsou na první poslech čitelné jeho hlavní vzory - Chorea Bohemica Jaroslava Krčka či irští „náčelníci“ Chieftains. Odtud patrně velšská instrumentálka Brafferton Village, irský tradicionál Sedm radostí a bretaňská Aj v Betlémě se stylovými texty Josefa Tejkla.

Ač jsou na desce i německé (O sladkém svátku), anglické (Tři lodě) i kanadské písně (finálová Vánoční zvoneček), převažují ryze slovanská díla. Snad nejkrásnější je slezská koleda Jozef muj kochany, a to nejen pro strohý, až dřevorytní text, ale i pro zemité podání. Titul albu dala velebně podaná píseň českého barokního loutnisty, skladatele a básníka Adama Michny z Otradovic, z jehož díla dnes žijí hlavně vánoční písničky opřené o lidovost a naivitu. K nim patří i slavná Chtíc aby spal.

Mezi českými koledami, jež patří k těm méně známým, je také píseň Radostnou novinu. Tu Kantoři našli ve sbírce Posvátný čas vánoční, kterou sepsal skladatel Jan Malát. Kapela tak připomíná, že 2. prosince uplyne od úmrtí rodáka ze Starého Bydžova devadesát let.

Polskou písničku Obloha se třpytí s textem Radovana Navary, anglickou Dobrý král Václav či Alleluja! Panna syna porodila, která pochází z Krolmusova kancionálu z roku 1556, měli Kantoři na repertoáru už před rokem 1989, ale nemohli je, prý pro přílišný křesťanský motiv, nahrát. Vždyť Kantoři byli hradecká kapela a zdejší „kulturtrégři“ bývali papežštější papeže.

Houslista a ctitel starých nástrojů Filip - s občasnou zpěváckou manýrou lidového furianta - je perfekcionista, což na jedné straně Kantory svazuje do přílišného akademismu, na druhé však dává vyniknout téměř andělsky čistému hlasu Evy Černíkové, který panuje i sborům. Výtečná zpěvačka Martina Vejrová, kapelníkova dcera, vládne mnoha flétnám včetně irské, kytarista a nejcivilnější zpěvák skupiny Miloš Panchartek přidává buben bodhrán i kuchyňské lžičky.

Americkou The Little Drummer Boy zpíval kdekdo od Binga Crosbyho po Johnnyho Cashe, jako Malý bubeníček zbavený patosu u Kantorů zní příjemně jak z podkrkonošské chalupy.

Vůbec všechny koledy na albu staví před oči rázovité betlémy neznámých mistrů, ovšem bez barvotisku a kýče. Vánoční rosička je přes občasnou muzikantskou zdobnost a možná až přílišnou pokoru k materiálu výtečná a poctivá deska. Navíc v bookletu alba najde posluchač všechny texty včetně kytarových akordů, takže Kantoři nejen oživují dávný odkaz, ale inspirují k domácímu muzicírování všechny ty, kteří už mají omletého „Jéžíškapanáčka“ plné zuby.

Kantoři: Vánoční rosička. CD, 53 minut. 2005

PETR MAREČEK